•  

Poslední aktualizace 22. 8. 2022
OBSAH


REGENCY DANCES

Éra Regenství - (regency) ve Spojeném království, je období mezi 1811 - kdy král Jiří III byl považován za nezpůsobilého k vládnutí a jeho syn, princ z Walesu, vládl jako jeho zástupce princ regent a 1820, kdy se stal princ regent Jiřím IV po smrti svého otce. Termín Regency éra někdy odkazuje na delší dobu, než desetiletí formálního regenství. Období mezi 1795 a 1837 (druhá část panování Jiřího III, panování jeho syna Jiřího IV a Williama IV). Nicméně, to bylo také doba nejistoty způsobena několika faktory, včetně napoleonských válek, periodických nepokojů a obavy z toho, že Britové mohou napodobovat otřesy z francouzské revoluce.

Tanec byl jediný skutečný způsob, kdy se mohly setkávat mladé páry z takzvané vyšší společnosti, bez dohledu. Tance byly komplikované, zahrnovaly složité kroky, takže otec velké rodiny často najímal tanečního mistra a zval děti svých známých, aby přišli a naučili se nejnovější vzory a kroky v tanci. Tance pochází z dlouhé tradice anglických venkovských tanců, dělí se o své dědictví se skotskými country tanci, ale anglický tanec je mladší. Partneři stojí proti sobě v řadě, a tančí sled propracovaných sestav, postupují z jednoho konce řady až na druhý konec a zase zpátky.


Anglické country tance se datují někdy do 16. století, a byly populární i mezi střední třídu. Tancovaly se hlavně na závěr tanečních setkání jako veselejší a rozvernější část, po strnulejších francouzských tancích a menuetu. Anglické Country tance se brzy rozšířily do Francie, kde tato forma tanců v dlouhých řadách se stala známá jako Contredance Anglais.
Naproti tomu čtverylky byly importovány do Anglie z Francie. Čtverylky byly představeny v Anglii až v roce 1770, a byly tančeny po boku country tanců po celé období Regency. Hudba byla obvykle přizpůsobena z populárních písní a divadelních děl. Čtverylky měli své vlastní živé kroky a byly často velmi koketné. Valčík a čtverylka postupně nahradily anglické country tance.
Ačkoli valčíková hudba byla použita v country tancích již v roce 1807, valčík jako tanec byl považován za šokující, protože dochází k fyzickému kontaktu. Byl zatančen poprvé v Almacks klubu a z něj pak celé Anglii. Almack byl společenský klub v Londýně od roku 1765 do roku 1871 a byl jeden z prvních, kde mohly být členy i ženy. Bylo to jedno z mála míst v britské metropoli, kde se mohla veřejně scházet smíšená pohlaví v době, kdy nejdůležitější místa k setkávání byla jen ve velkolepých domech šlechty.
Aby se zabránilo nevhodnostem, bylo omezeno tancování na tance stylu country a reel, spíše než menuety. To se změnilo nějaký čas po prohlášení Regency, v této době se začaly tancovat čtverylky, valčíky a polky. Zavedení čtverylky je silně spojeno s lady Jersey, a valčík určitě souvisí s hraběnkou de Lieven a baronem Neumanem, který valčík představil v Anglii v roce 1812.
Klub se vyhnul bolesti drahých soukromých akcí. Občerstvení v společných prostorech se skládala z tenkých plátků chleba, (který musel být den starý, aby se daly plátky tence nakrájet) s čerstvým máslem, koláče a suché dorty bez krémů. Aby se předešlo opilosti, byl podáván jen čaj a limonády.


Přeloženo z netu - Regency dances



Oblíbené recepty z našich afteparty

HRNKOVÉ CUKETOVÉ KOSTKY od Drahušky
500 g nahrubo strouhané mladé cukety, 1 hrnek třtinového cukru, 2 hrnky špaldové celozrnné mouky /hrnek = 200ml/, 120 g čokolády, 100 ml oleje, 3 vejce, 2 lžíce rumu, 3 lžíce kakaa, 1 vanilk.cukr, 1 pr.do pečení, 1-2 lžíce tvarohu nebo jogurtu, špetka soli, meruňková marmeláda na potření
Pracovní postup: Vajíčka šleháme s cukrem do pěny, přidáme rozpuštěnou čokoládu, olej, rum ,kakao, cuketu, špetku soli, postupně mouku s práškem do pečiva. Nakonec tvaroh - množství podle hustoty těsta (já jsem dala 2 rovné lžíce). Těsto vylijeme na plech a pečeme na 180 °C asi 20 min. Ješte horké potřeme meruňkovou marmeládou, DOPORUČENÍ - NEVYNECHAT!, ta tomu dodá výbornou chuť. Rychlé, chutné a nikdo nepozná, že je cuketová.





Oblíbené recepty z našich afteparty

SLANÁ ROLÁDA
30 dkg polohrubé mouky, 1/2 másla, 1/2 sklenice mléka, 1/2 kávové lžičky moučkového cukru, 1/2 prášku do pečiva, 1 lžička soli
Náplň: 1/2 kostky másla, 20 dkg nastrohaného sýra (napůl Niva + Primátor a pod.)
Těsto zpracovat, rozdělit na 3 díly, náplň také. Každý díl rozválet na placku asi 30 x 20 cm. Potřít náplní, srolovat a nechat do druhého dne v lednici. Druhý den krájet na plátky asi 3 mm. Doprostřed dát ořech nebo mandli. Péci ve stedně teplé troubě, předem vyhřáté.
SÝROVÉ TYČÍNKY
Tavený sýr bez chuti, kolik váží sýr tolik tuku a hladké mouky. Udělat těsto rozválet a nakrájet pruhy - posypat hrubou solí a kmínem.
Na baštu nás pozvala Jaruška





Výborná ZELENINOVÁ pomazánka naší Jiřinky
1/4 celeru, 1 ks mrkev, 1 jablko, křen - množství podle chuti, 2 vejce uvařené natvrdo. Vše nastrouhat
Přidat 1 polévkovou lžíci oleje, sůl, pepř, ocet nejlépe jablečný, citonová šťáva - vše dle chuti
Namazat zdobit z toho co dům dal - ořechy, naklíčená semena, paprika, rajčata, zelená petrželka ...


Škvarkové sádlo - 50 dkg hřbetního sádla - nakrájet na malé kostičky max. 1x1cm, lépe menší a dát škvařit s jednou nakrájenou velkou cibulí a kávovou lžičkou saturejky plus 1/2 l bílého vína - škvařit na mírném ohni min. hodinu - škvarky nesmí ztmavnout. Pak přidáme 1 kg plecka a 1 kg libovějšího bůčku - nakrájet opět na drobné kostičky - přidat již k vyškvařeným škvarkům a pokračovat ve škvaření další 3 hodiny na supermírném ohni. Škvarky vybrat -zcela jimi zaplnit sklenici a teprve pak zalít sádlem. Solit až při konzumaci.Dobrou chuť přeje Líza!
Poznámka z praxe: Pokud neseženete hřbetní (vysoké syrové sádlo, přidejte ke konci škvaření jednu nebo dvě kostky sádla již hotového)




Bramborové těsto kynuté na vláčné vánočky, mazance ale i buchty a koláče
50 dkg pšeničné mouky (polovina hrubé, polovina hladké)20 dkg studených, předem vařených brambor, 8 dkg vlahého tuku, 8 dkg cukru, 1 vejce, 3 dkg droždí, 1 dkg soli, asi 1/8 l mléka. Na dochucení si vybereme citronovou kůru, vanilkový cukr, 3 dkg rozinek, 3 dkg mandlí a pod
Droždí rozetřeme s cukrem, přidáme 2 lžíce mléka, 1 lžíce mouky a necháme vzejít kvásek. Do mísy přesejem mouku, přidáme nastrouhané brambory,cukr, tuk a pochutiny. Vše zaděláme kváskem a vlažným mlékem, ve kterém jsme rozpustili sůl a rozmíchali žloutek. Těsto zaděláme dosti tuhé, protože kynutím řídne.
Z vykynutého těsta pleteme volně vánočku, ta bývala považována na symbol nového života a plodnosti, Spodní pletenec ze čtyř dílů byl ve znamení živlů - oheň, voda, země a vzduch. Prostřední tři zase znamenaly - rozum, cit a vůli člověka. Vrchní dva pak byly symbolem vědění a lásky.
Po novém vykynutí vánočku zpevníme zapíchnutím špejlí a potřeme rozšlehaným vejcem. Pečeme prvních 5 minut na 190°C, pak snížíme teplotu na 150°C, zhruba 45 minut podle naší zkušenosti s troubou. Před rychlým zhnědnutím můžeme přes špejle přehodit jako stříšku, pečící papír.




Paštika z drůbežích jater - rychlovka
Množství surovin podle potřeby, nebo kešeně. Drubeží játra - sádlo na osmažení jater - vejce - malá cibule - citonová šťáva - mletá paprika, sardelová pasta, sůl, pepř.

Játra propláchneme, překrájíme na menší kousky a podusíme na tuku do měkka. Játra vyberem a na tomto tuku ještě osmažíme vejce. Játra i vejce jemně umeleme. Přidáme sardelovou pastu, jemně strouhanou cibuli, papriku a třeme do pěny. Podle potřeby přidáme sůl, pepř a citronouvou šťávu, znovu třeme. Dáme odležet do chladu.


Pomazánka s ořechy
250 g měkkého tvarohu,50 g másla, 2 stroužky česneku, 3 polévkové lžíce majolky, nejméně 3 lžíce nadrobno posekaných vlašských ořechů (podle našich zkušeností raději více), sůl.

Rozetřeme tvaroh, máslo, česnek, majolku, ořechy, podle chuti přidáme sůl. Vše dobře smícháme.


Ilonina celerová pomazánka
1 majolka, 100 g tvrdého sýra, 150 g syrového celeru, 2 kyselé okurky s trochou láku, sůl, 1 veka (druh podle zvyklostí)na ozdobu rajče, petrželka nebo paprika ...

Syrový celer očistíme a společně se sýrem a okurkou nastrouháme na jemném struhadle. Vmícháme majolku, nepatrně láku z okurek a podle chuti osolíme. Mažeme na nakrájenou veku a zdobíme podle vlastní fantazie.
Tato pomazánka chutnala i zapřísáhlým nepřátelům celeru


Líziny tvarohovo-bramborové placičky
250 g měkkého tvarohu, 1 sáček bramborových knedlíků v prášku, 1 ks vejce, sůl,
olej na smažení

Příslušné ingredience lehce propracujeme, aby bylo těsto tuhé jako na bramborové knedlíky Těsto rozválíme a vykrajíme kolečka. Smažíme po obou stranách
Podáváme teplé na sladko nebo slano, s různým mazáním, podle chuti a přání. Možno podávat jako přílohu místo bramboráčků, nebo jen tak s mlékem, nebo čajem. Chutnaly nám na afeparty i samotné, ohřáté v mikrovlnce.



Pečená játrová paštika
500g syrových, pokud možno, odblaněných jater; 3 vejce syrová; 1 šlehačka - tekutá; 2 lžíce sádla; 1 lžíce vegety
Další dobrůtky podle vlastního uvážení př. nasekané bylinky, na ozdobu barevný pepř, lupínky mandlí apod.
Rozmixovaná játra smícháme s ostatními ingrediencemi. Přendáme do srnčího hřbetu, nebo podobné nádoby a dáme péci na plech s vodou na 180°C asi 40 minut. Dobrou chuť přeje Miluš!


Pár postřehů z historie country tanců

  Kořeny country tanců sahají do staré Anglie, Francie a také do Čech. Přistěhovalci do Nového světa vzali ssebou i své národní zvyky a tance: Angličané Morrison tance, Irové Contras, Francouzi Quadrile, u niž základní forma čtverylky přišla pravděpodobně z Čech přes Vídeň do Paříže.
Angličané jej charakterizují takto: "Jolly, lively, social typ of dancing" což bychom mohli přeložit jako - radostný, živý, společenský typ taneční. Hromadný název Country dances (jednotné číslo: Country Dance) se poprvé objevuje již koncem 16. století.
  Po druhé světové válce přinesli američtí vojáci country tance zpět do Evropy. Někdy kolem sedmdesátých let přinesl profesor František Bonuš country tance k nám.



Jednim z posledních - moderních druhů country tanců, jsou tance LINE. Česky jednoduše "lainy". Jsou to tance bezkontaktní, čili tance jednotlivců. Tancují se v řadách, chcete-li, nebo různě rozhozeni po tanečním sále. Tancuje se na nápovědu. Nové tance získávají pro nás ze seminářů a z webu Hanička a Jana.



Co jsou vlastně irské tance

  Sám název nám prozrazuje, že jde o tance ze „zeleného ostrova“. Dnes jsou už hojně rozšířené po celém světě a jsou velice populární. Irská muzika, která je stejně živá a nabitá energií jako samotný tanec. Hodně lidí si pod pojmem irské tance představuje taneční show jako je např. Riverdance či Lord of the dance. Faktem je, že irské tance skýtají i další, běžně neznámé taneční formy. Z hlediska historického vývoje i struktury se dnes všeobecně rozlišují irské tance na stepové, ceilí a setové.
   S irskými tanci se může soutěžit, vystupovat nebo si jen tak tančit pro radost se skupinkou přátel. Jde o tance sólové i skupinové. V stylu jak jej vidíme v Riverdance a spol., musíte tančit vzpřímeně s rukama u těla, na špičkách a křížit při tanci nohy co nejvíce to jde. V jiném stylu, bližšímu klasickému country, naopak můžete šoupat nohama o zem, mít naprosto uvolněné tělo i paže. Obecně se vyhýbají skokům, při swingu se zpravidla uplatňuje klasické držení atd.

SETOVÉ TANCE (Set dancing)
   Irské setové tance jsou vývojovými potomky čtverylek, které se koncem 18. a začátkem 19. století tančily na francouzském dvoře, ve Skotsku, Anglii, Španělsku a Portugalsku. Tyto tance do Irska přinesli a vyučovali první taneční mistři, kteří je přizpůsobili irské tradiční hudbě, propracovali je a upravili tak, aby ukázali své taneční umění. Postupem doby se v různých oblastech Irska začaly tancovat místní setové tance, které měly návaznost na místní hudební kulturu. Zatímco ceilí tance měly v celé zemi univerzální platnost, setové tance se místně lišily. V těch částech země, kde se udržovalo pevné pouto tradice, se setové tance dochovaly do současné doby v živé formě. Nová vlna popularity setových tanců se objevuje v 80. a 90. letech 20. století. V současné době můžeme napočítat přibližně 100 různých setových tanců sesbíraných v různých částech Irska. Setové tance jsou populární i v různých oblastech Evropy, v Americe a v Japonsku.

CEILÍ TANCE ( Ceilí dancing)
  Ceilí tance representují neformální tradici tance, která je známá většině lidstva již od prehistorie. Mnoho z nich je stavěno jako tance s mečem, kolové tance, řadové tance, postupové tance. Normané se okolo 11. století zasloužili o zavedení kruhového tance v Irsku. „Rince fada" (Dlouhý tanec) je v podstatě z rodiny tanců, z nichž jeden byl koncem 17. století popsán tak, že je předváděn třemi osobami pohybujícími se vedle sebe a každá drží konec bílého kapesníčku, následované zbytkem tanečních párů. Na konci 19. století zničilo hnutí za národní obrození v Irsku tančení těchto tanců natolik, že když se je An Comisiun le Rinci Gaelacha rozhodla znovu vzkřísit v roce 1920, byly už ztraceny a musely být kodifikovány jako nové tance. Tato společnost vydala publikaci Ár Rinncidhe Fóirne, která shrnuje 30 ceilí tanců, z nichž mnohé mají známé autory.
  Samotné slovo „ceilí“ je odvození od „le cheile“, což původně znamená shromáždění sousedů v domě jednoho z nich k popovídání a společnému strávení večera. Tyto večery byly posléze doplněny o zpěv, hudbu a tanec. Takto pojatým večerům předcházelo večerní tancování na křižovatkách (cross-roads), dnes bychom to nazvali spíše tancováním na návsi. Tyto večery se konaly obvykle v neděli večer. Po každém tanci se střídali taneční partneři, takže v párových tancích spolu mohli tancovat partneři, kteří nebyli sezdáni, ba ani nemuseli být zasnoubeni a ani nemuselo jít o vážnou známost. Toto však vadilo kněžím, kteří nad podobnou zábavou ztráceli kontrolu a tak v mnohých farnostech po celém Irsku byly tyto taneční večery ve vnějším prostoru zakázány. Došlo tedy k tomu, že se tyto a podobné zábavy přesunuly do vnitřku domů. Taneční mistři v této době pro udržení zájmu přišli s širokou škálou tanců: kruhové (Round), řadové (Long) a čtvercové (Square). Objevuje se krok, tzv. side-step, který je naprostým unikátem, neboť se nevyskytuje v žádné jiné taneční kultuře mimo Irska. Postupem doby došlo k organizování ceilí jako veřejné akci. Paradoxní je, že první veřejné ceilí se nekonalo v Irsku, ale v Londýně. To bylo 30. října 1897.

STEPOVÝ TANEC (Step dancing/Solo dancing)
   Stepové tance se začaly vyvíjet poté, co se v 18. století objevili irští taneční mistři. Taneční mistři cestovali od města k městu ve společnosti dudáka nebo houslisty, učili základní taneční kroky ty, které to zajímalo, a byli schopni zaplatit. Těšili se velké vážnosti a respektu. Jejich příchod byl velikou událostí a dalo se předpokládat, že město či vesnice ožije hudbou a tancem na několik týdnů. Každý taneční mistr měl svoji oblast a nepřipadalo do úvahy, že by překročil se svým uměním její hranice. Ženy a muži v této době netancovali stejné kroky. Taneční kroky zpravidla obsahovaly rytmizování chodidly, tzv. treble nebo batter, ale to bylo tradičně určeno mužům-tanečníkům. V soutěžích taneční mistři předváděli ukázky tanečních kroků na desce stolu či podobně malém prostoru. Omezený prostor byl vnímán jako velmi důležitý znak tohoto stylu. Největší poklonou, jakou jste mohli tanečnímu mistrovi složit, je prohlášení, že by „mohl tančit na spodku talíře“.   Původní taneční styl (sean-nós), který pro stepové tance zdůrazňoval uzavřenou formu a postoj – nohy u sebe, žádné vysoké kopy, málo nebo žádné otočky a samozřejmě žádné pohyby v prostoru, se v průběhu 50. a 60. let našeho století změnil. Tancovalo se na nákladních autech, potom malých jevištích, pak velkých jevištích, začaly se předvádět kroky v prostoru, „sedmičky“ a „trojky“, otáčky, kopy a další prvky, které proměnily původní stepový tanec v moderní irský tanec, jako ho dnes presentují skupiny zejména irských a amerických tanečníků na světových pódiích.

Povídání o irských tancích bylo kopírováno před léty, omlouvám se autorům, ale dnes už nevím z jaké webové stránky. Je to ale tak stručně a přitom souhrně zpracované, že to dávám dál. BM

Na -Vzkazovník- jsme dostali tuto zprávu od Hanky Ullmanové : Vězte, že jste před drahnými lety zkopírovala text ze stránek taneční skupiny Rinceoirí, nejstarší svého druhu v ČR. Tuším, že autorem článku je pan Václav Bernard - neúnavný propagátor irského tance a irské kultur vůbec. Jeho stránky stojí za to navštívit.
***Děkujeme za upřesnění***



Ověř si své zeměpisné znalosti o Severní Americe

    1. Počet států USA:

  • a) 48 + 1 (Hawaii)
  • b) 50 + 1 (District of Columbia)
  • c) 46 + 2 ( Alaska, American Samoa)
  • 2. Rozlohou největší stát USA:

  • a) Kalifornie
  • b) Texas
  • c) Aljaška
  • 3. Hlavní město Texasu:

  • a) Dallas
  • b) Houston
  • c) Austin
  • 4. Nashville - Mekka country hudby, je hlavním městem státu

  • a) Tennessee
  • b) Alabama
  • c) Oregon
  • 5. Velká jezera (anglicky The Great Lakes) je skupina jezer v Severní Americe patří k nim

  • a) Hořejší,Huronské,Erie, Ontario, Michigan
  • b) Hudson, St. Lavrence, Finger Lakes
  • c) Salt Lake, Georgia Bay, Niagara
  • 6. Apalačské hory (oblast původního cloggingu i klasických country tanců) se nachází

  • a) poblíž východního pobřeží
  • b) při pobřeží Tichého oceánu
  • c) jsou součástí pohoří Sierra Nevada
  • 7. Kanadská provincie Quebeck je větší než Německo:

  • a) není větší
  • b) 2 a půl krát
  • c) 5 krát
  • 8. Řeka Mississippi s přítokem Missouri je dlouhá:

  • a) 3 789 km
  • b) 6 020 km
  • c) 2 896 km
  • 9. Pohoří Black Hills leží:

  • a) v Jižní dakotě a Wyomingu
  • b) V Montaně jako předhůří Skalistých hor
  • c) vyzančuje hranici Kansasu a Oklahomy
  • 10. Hlavním městem jižanské Konfederace býval:

  • a) Memphis
  • b) New Orleans
  • c) Richmond


  • Správné odpovědi:

  • (1b, 2c, 3c, 4a, 5a, 6a, 7c, 8b, 9a, 10c)


Mělnický seminář Starých tanců

Na tanečním semináři jsme se také "aktivně" účastnili ochutnávky vín s výkladem

Nabídnuta nám byla vína t.z. suchá
1) Műller Thurgau 2006 ze školního statku Mělník
2) Rulandské šedé 2007 z klášterních vinných sklepu Litoměřice
3) Ryzlik rýnský - Kabinet Velké Žernoseky, trať Pod Lovošem 2008 = náš favorit
4) Kerner - Pozdní sběr 2006 školní statek Mělník
5) Modrý Portugal 2007 Roudnice (Lobkoviczové)
6) Sv. Vavřinecké 2007 Litoměřice
7) Zweigeltrebe - Košer 2004 Chrámce = u nás propadák

Pár postřehů z historie vína
  Prvé písemné zprávy o výrobě vína jsou z Egypta, někdy kolem roku 2000 l.př.n.l. A u nás? Mělník, město vína, ležící nad soutokem řek Labe a Vltavy. Podle pověstí daroval moravský kníže Svatopluk sud výborného vína českému knížeti Bořivojovi I. roku 892. Tento dar byl dovezen na Vyšehrad v době, kdy Bořivoj s dalšími vladyky oslavoval narození svého syna Spytihněva, kterého mu povila Ludmila, budoucí bába sv. Václava. Ludmila okusila na žádost svého manžela dovezeného vína a požádala Bořivoje, aby dal zhotovit kamennou nádobu, nalila do ní vína a postavila na oltář bohyně úrody Krosyny … i nepršal jest před tím žádný déšť po tři měsíce, a jakž to učinila, té noci spadl hojný déšť na zemi. I domnívali se a tak pravili všichni, že skrze oběť toho vína jich země svlažena byla ...
  Ludmila použila poprvé víno v Čechách k náboženským účelům ještě v době, kdy byla pohankou. Není tedy divu, že přála rozvoji vinařství i v době, kdy přijala křesťanství a dala založit jednu z prvních vinic nedaleko svého rodiště Pšova v Nedomicích u Mělníka. Na této vinici se prý zaučoval tajům výroby vína i její vnuk sv. Václav. Z toho vznikla i svatováclavská vinařská tradice v Čechách a v pozdějších staletích býval sv. Václav označován jako - supremus magister vinearum - nejvyšší perkmistr hor viničních, či-li patron českých vinařů.
  Mělnické vinařství rozšířil a zlepšil svými nařízeními o zakládání vinic z r. 1358 císař Karel IV. Ten věnoval mělnickým občanům sazenice odrůdy Rulandské modré, na Mělnicku kdysi nazývané Roučí malé, dovezené z Burgundska z obce Chamberin. Tím založil slávu mělnických červených vín.
  Na Moravě je patronem vinařů papež sv Urban, který bývá zobrazován s hroznem vína. Legenda nám říká, že se ukryl před pronásledovateli ve vinici a tím si zachránil život.

A něco více pro mladší ročníky, aby se nám v těch jménech nezamotali.
  Kníže Václav (* asi r.907)byl synem knížete Vratislava I. a zřejmě jeho jediné manželky Drahomíry, která byla dcerou knížete Havolanů (polabští Slované). Jeho prarodiči (děd a bába), byli první historicky doložený přemyslovský kníže Bořivoj I. a jeho žena svatá Ludmila.
   Vratislav I.
(* 888) byl český kníže, vládnoucí od roku 915 do své smrti 921. Vratislav měl za manželkou Drahomírou z kmene Stodoranů (dnešní oblast Braniborska), se kterou se oženil zřejmě v roce 906, měl šest dětí, z toho dva syny – Václava a Boleslava. Jednou z jejich dcer možná byla Střezislava, manželka Slavníka. Jinou teorií je, že příbuzným Přemyslovců byl Slavník. Každopádně se z tohoto manželství odvozuje rod Slavníkovců.
  O původu Ludmily existují dvě tvrzení, u kterých je těžké rozhodnout, které spíše odpovídá skutečnosti. Podle Kristiánovy legendy byla dcerou Slavibora, pšovského knížete, což bylo staré označení Mělníka. Podle staroslovanské legendy pocházela ze srbské země. V raném mládí byla vychována jako pohanka, jež přinášela oběti slovanským bohům. Zdá se ale, že postupná eliminace knížecích rodů v Čechách zdaleka neprobíhala pouze s pomocí násilí. Roli jistě sehrávala sňatková politika, jejímž příkladem je sňatek Ludmily a Bořivoje. Do manželství Ludmila vstoupila asi jako čtrnácti– či patnáctiletá v roce 874 nebo 875.
Ale možná, že se vše odehrálo jinak. Pokud vás to zajímá podívejte se na "Bylo to jinak", například, že Stodorané žili na jihu Čech, Boleslav byl nevlastní bratr sv. Václava atd. Podobá se to závěru - poučné písně o Golemovi pana Wericha.
  Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král (jako Karel I. – 1346–1378), lombardský král (1355), římský král (1346–1355) a císař (1355–1378), arelatský král (1365) a hrabě lucemburský (1346 – 1353) z dynastie Lucemburků. Karel IV., křtěný jménem Václav, se narodil jako syn Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského.


   Copyright © Macbeth 2007 macbeth.cv@gmail.com